Robertovci | |
---|---|
Země | Západofranská říše |
Tituly | západofranský král franský vévoda burgundský vévoda markrabě Neustrie pařížský hrabě hesbayeský hrabě orleánský hrabě wormský hrabě |
Zakladatel | Robert z Hesbaye |
Rok založení | cca 800 |
Konec vlády | 956 |
Poslední vládce | Hugo Veliký |
Větve rodu | Kapetovci Valois Bourboni |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robertovci byli v 8.–10. století mocnou franskou šlechtickou rodinou, ze které vzešli dva západofranští králové a Hugo Kapet, zakladatel francouzského královské dynastie Kapetovců.
Nejstarší Robertovci pocházeli pravděpodobně z hrabství Hesbaye, okolo města Tongeren v současné Belgii. Dynastie získala své jméno po neustrijském markraběti Robertu Silném,[1] který byl otcem dvou králů západofranské říše, Odona Pařížského a Roberta I. Francouzského. Byl zároveň pradědečkem Huga Kapeta, který je považován za prvního francouzského krále, zakladatele dynastie Kapetovců, ze které pocházejí i další evropské panovnické rody.
Vzestup Robertovců je spojen se vznikem Západofranské říše.[2] Po smrti syna Karla Velikého byla jeho říše rozdělena na západofranskou, středofranskou a východofranskou říši. V průběhu 9. století rod Robertovců v boji o moc přicházel do sporů s dynastií Karlovců. V roce 888 si západofranští magnáti zvolili králem hraběte Odona Pařížského z dynastie Robertovců jako uznání za jeho zásluhy v bojích proti Normanům, čemuž se příznivci Karlovců vzepřeli a v opozici v čele s remešským arcibiskupem Fulkem, roku 893 korunovali Karla III. jako protikrále.[3]