Routa (obrazec)

Tento článek je o geometrickém obrazci. Další významy jsou uvedeny na stránce Routa.
Routa jako heraldická figura
Routovou střechu má tvrz v Drahanovicích
Routové střechy věží katedrály v Limburg an der Lahn

Routa je starší označení pro kosočtverec, případně pro geometrický obrazec odvozený od kosočtverce, tedy se dvěma na sebe kolmými osami. Pojem routa se používá zejména v heraldice a v popisu ornamentálních dekorací a vzorů. Od routy jako geometrického tvaru je také odvozeno označení routa pro typ plochého výbrusu drahokamu s kosočtverečnými facetami.

Tvar routy dal jméno také routové střeše, což je zvláštní typ střechy typické pro románské věže kostelů. Je složená ze čtyř kosočtverečných ploch a vytváří štíty na všech čtyřech stěnách věže.[1] Častější je v Německu a Rakousku (v němčině se pro ni dokonce používá také výraz Rheinischer Helm – „rýnská helmice“), v českých zemích používána zřídka a spíše až v době romantických novorománských úprav v 19. století. Routovou střechu má na českém území například Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku, Kostel svatého Havla v Poříčí nad Sázavou nebo Černá věž tvrze v Drahanovicích.

V symbolické rovině routa připomíná pomíjejícnost a nerovnost všeho pozemského. Routový věnec je symbolem trnité koruny Kristovy.[2]

  1. HOPKINS, OWEN, 1984-. Jak číst architekturu : obrazový lexikon. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-271-0373-7, ISBN 80-271-0373-8. OCLC 1107814390 S. 160. 
  2. PALIVEC, Viktor. Heraldická symbolika. Praha: GHS, 1978. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne