Saccharomyces cerevisiae | |
---|---|
Saccharomyces cerevisiae | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
Pododdělení | Saccharomycotina |
Řád | kvasinkotvaré (Saccharomycetales) |
Čeleď | kvasinkovité (Saccharomycetaceae) |
Rod | Saccharomyces (kvasinka) |
Binomické jméno | |
Saccharomyces cerevisiae Meyen ex E.C. Hansen 1883 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Saccharomyces cerevisiae (pivní, pekařská nebo vinná kvasinka) je druh kvasinky z oddělení vřeckovýtrusných hub, která je člověkem v kvasných procesech používána už od neolitu.[1] Pro kvašení byly nejdříve využívány kvasinky přirozeně se vyskytující na povrchu ovoce nebo na slupkách bobulí révy vinné a není jasné kdy došlo k „domestikaci“ těchto kvasinek.[2] Kvasinky saccharomyces cerevisiae je možné rozdělit do geneticky spřízněných kmenů podle toho, jaký substrát kvasí, přičemž hlavní jsou pivní, pekařské a vinné kvasinky; samotné vinné kvasinky mají podle analýzy genetické příbuznosti až na několik výjimek společný původ a byly domestikovány 8000–10000 př. n. l.[3]
Buňky S. cerevisiae jsou oválné až kulovité, velké 5–10 mikrometrů. Pivní kvasinka se rozmnožuje speciálním typem dělení, které je typické pro kvasinky – tzv. pučení.
Pivní kvasinka je jedním z nejstudovanějších eukaryotních organismů z hlediska molekulární a buněčné biologie, významná je především pro studium buněčného cyklu, vnitrobuněčné signalizace a protein-proteinových interakcí.[4]