Back سكارين Arabic ساخارین AZB Сахарын Byelorussian Цукрын BE-X-OLD Захарин Bulgarian স্যাকারিন Bengali/Bangla Sacarina Catalan Sakkarin Danish Saccharin German Ζαχαρίνη Greek
| Sacharin | |
|---|---|
 strukturní vzorec | |
 model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | 2H-1λ6,2-benzothiazol-1,1,3-trion |
| Ostatní názvy | cukerin |
| Anglický název | saccharin |
| Německý název | Saccharin |
| Sumární vzorec | C7H5NO3S |
| Vzhled | bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 81-07-2 |
| PubChem | 5143 |
| SMILES | O=C2c1ccccc1S(=O)(=O)N2 |
| InChI | InChI=1S/C7H5NO3S/c9-7-5-3-1-2-4-6(5)12(10,11)8-7/h1-4H,(H,8,9) |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 183,18 g/mol |
| Teplota tání | 228,8 až 229,7 °C (502,0 až 502,8 K) |
| Hustota | 0,828 g/cm3 |
| Disociační konstanta pKa | 1,6 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,34 g/100 ml |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sacharin (též cukerín, cukerin a zuckerin, E954[1], systematický název 2H-1λ6,2-benzothiazol-1,1,3-trion) je neenergetické náhradní sladidlo, které vynalezl roku 1878 chemik Constantin Fahlberg.[2] Chutí je asi pětsetkrát sladší než cukr,[1] má však nepříjemný hořký chuťový dojezd.
V 19. století byl sacharin pro svou cenu a postavení nedostatkového zboží pašován obyvateli horských oblastí českého pohraničí – zejména na hranici s Německem. Pašování cukerinu za dob Rakouska-Uherska si vzal spisovatel Franta Sauer jako námět pro svoji knihu Pašeráci.[3]
Sacharin se vyrábí z uhlí jako vedlejší produkt. Synteticky se vyrábí z toluenu.
- ↑ a b PROF. MUDR. MARTIN, Haluzík. Umělá sladidla: škodí, nebo neškodí?. Medical Tribune, Tribuna lékařů a zdravotníků. 2014-03-20, roč. 2014, čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-21.
- ↑ NOVÁK, Jakub. Přehmaty vědy: Diabetiky zachránily nemyté ruce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-07-05 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ SAUER, František. Pašeráci. Ilustrace František Bidlo. Praha: Svoboda, 1947. 248 s.