Saláh ad-Dín (Saladin) | |
---|---|
Panovníkův portrét v díle kurdského vědce a Saladinova současníka Ismaila al-Džazárího | |
Doba vlády | 1174 – 1193 |
Úplné jméno | Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb |
Narození | 1138 Tikrít, v té době Seldžucká říše |
Úmrtí | 4. března 1193 Damašek |
Pohřben | Aziziyeh Madrasa |
Předchůdce | Núr ad-Dín |
Nástupce | al-Azíz I. |
Potomci | Al-Afdal ibn Salah ad-Din, Al-Aziz Uthman a Az-Zahir Ghazi |
Dynastie | Ajjúbovci |
Otec | Nadžmuddín Ajjúb |
Matka | Sitt al-Mulk Fatma Khatun |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Saladin (1138, Tikrít – 4. března 1193, Damašek; kurdsky: Selahadîne Eyubî; arabsky: Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb; صلاح الدين يوسف ابن ايوب) byl kurdský muslim a vojenský velitel, který žil ve 12. století. Založil dynastii Ajjúbovců, která vládla v Egyptě a Sýrii. Na západě je znám jako „Saladin“, což vzniklo z laqabu, čestného jména Saláh ad-Dín, které lze přeložit jako „Zbožný“.
Saladin byl původně ve službách Núr ad-Dína, ale postupně se mu podařilo ovládnout značnou část Zengíovské říše a sjednotit muslimy proti křižákům v Levantě. V roce 1187 zlomil moc křižáckých států v bitvě u Hattínu a přinutil ke kapitulaci Jeruzalém. Na jeho znovudobytí vyhlásil papež Řehoř VIII. třetí křížovou výpravu (1189–92), které se zúčastnili nejslavnější západoevropští panovníci. Později uzavřel s křesťanskými státy smlouvy, které umožňovaly poutníkům Svaté město navštěvovat. Pro svou statečnost a vojenskou zdatnost, jakož i ušlechtilost je uznáván v křesťanských i muslimských zemích.