Sant'Apollinare Nuovo

Sant'Apollinare Nuovo
Místo
Stát	Itálie Itálie
Region	Emilia-Romagna
Obec	Ravenna
Souřadnice	44°25′0,26″ s. š., 12°12′16,56″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	Ravenna-Cervia
Zasvěcení	sv. Apolinář
Datum posvěcení	6. století
Architektonický popis
Stavební sloh	raně křesťanská architektura byzantská architektura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sant'Apollinare Nuovo je bazilika v italském městě Ravenna. Postavil ji ostrogótský král Theodorich Veliký jako svou palácovou kapli během první čtvrtiny 6. století (jak je doloženo v Liber Pontificalis). Tento původně ariánský kostel byl zasvěcen v roce 504 „Kristu Vykupiteli“. Znovu vysvěcen byl v roce 561 za vlády byzantského císaře Justiniána I., nově byl zasvěcen svatému Martinovi z Tours, nepříteli arianismu. Podle tradice papež Řehoř Veliký nařídil začernit mozaiky v kostele, protože "jejich zlatý lesk odváděl pozornost věřících od modliteb", ale vadil spíše ariánský obsah (renovaci ariánských mozaik provedl v polovině 19. století Felice Kibel). Bazilika byla znovu přejmenována v roce 856, kdy sem byly přeneseny ostatky svatého Apolináře z baziliky Sant'Apollinare in Classe kvůli hrozbě pirátských nájezdů z Jaderského moře.^[1] Apsida byla těžce poškozena během první světové války. Před vchodem do kostela je mramorový portikus ze 16. století. Vedle něj stojí kruhová zvonice z 9. nebo 10. století. Kostel je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO, v rámci položky Raně křesťanské památky v Ravenně.^[2] UNESCO při zápisu zvláště zdůraznilo, že "exteriér i interiér baziliky ilustruje fúzi mezi západním a východním uměním charakteristickou pro konec 5. a počátek 6. století.“