Teorii sebepercepce vytvořil v roce 1967 americký sociální psycholog Daryl J. Bem.[1] Sebepercepce je důležitou součástí lidského sebepojetí, tedy chápání sama sebe. Podle této teorie znalosti a informace o sobě získáváme stejným způsobem, jako o ostatních lidech. Pozorujeme vlastní chování a naše reakce na různé podněty. Dále si interpretujeme naše jednání stejně jako jednání druhých.