Back سيكستوس إمبيريكوس Arabic سيكستوس امبيريكوس ARZ Sekst Empirik Azerbaijani Секст Эмпірык Byelorussian Секст Емпирик Bulgarian Sekst Empirik BS Sext Empíric Catalan Sextus Empiricus Danish Sextus Empiricus German Σέξτος ο Εμπειρικός Greek
| Sextus Empiricus | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. století |
| Úmrtí | 3. století Alexandrie |
| Povolání | lékař, filozof, lékař-spisovatel a spisovatel |
| Témata | filozofie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sextus Empiricus (řecky Σέξτος Ἐμπειρικός; kolem 200 – po 250), byl římský lékař a filosof řeckého původu. Většinu svého života prožil v Alexandrii, ale pobýval taktéž v Athénách nebo Římě.[1]
Jak získal své jméno, zůstává předmětem diskuze. Jedna z teorií tvrdí, že je odvozeno z toho, že patřil k empirickým lékařům. Dle druhého pojetí je pojmenovaný dle ztraceného spisu Potulky empirismem (Empeiriká hypomnémata).[1]
Sextos je označován jako historik filosofie, jenž prostudoval pramennou literaturu, hlavně díla Timóna z Fleiuntu, Ainesidéma a Menodotona z Nikomédie. Vysvětluje základní principy skepse – cíl a kritérium skepse, tropy, známé heslo „ne více“ i „ne spíše“, princip isosthenie, epoché atd.[1]
Se smrtí Sexta Empeirika končí i antická skepse a pyrrhonismus se objevuje až v novověku u jmen jako je Michel de Montaigne či David Hume.
Filozofické školy Sextos rozdělil dle přístupu k hledání pravdy do tří skupin:[1]
- Tvrdící, že našli pravdu – dogmatici (Aristotelés, Epikúros, Stoicismus)
- Tvrdící, že pravdu nelze najít – akademici (Karneadés z Kyrény)
- Stále hledající pravdu – skeptici