Slovensko

Slovenská republika Slovenská republika
vlajka znak
Hymna Nad Tatrou sa blýska
Geografie
Poloha Slovenska
Hlavní město	Bratislava
Rozloha	49 036 km² (127. na světě) z toho 1,9 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Gerlachovský štít (2 654 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+1 UTC+2 (letní čas)
Poloha	49° s. š., 20° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	5 449 270[1] (115. na světě, 2021)
Hustota zalidnění	111,13 ob. / km² (98. na světě)
HDI	▲ 0,848 (velmi vysoký) (45. na světě, 2022)
Jazyk	slovenština (úřední), regionálně maďarština, romština, rusínština
Národnostní složení	Slováci (85,8 %), Maďaři (9,7 %), Romové (1,7 %), Češi (0,8 %), Rusíni (0,4 %), Ukrajinci (0,2 %), Moravané (0,1 %), jiní a neuvedeno (1,4 %)
Náboženství	římští katolíci (62 %), luteráni (6,9 %), řečtí katolíci (4,1 %), kalvinisté (2 %), pravoslavní (0,9 %), bez vyznání (13 %)
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	- 28. října 1918 (Československo) - 1. ledna 1993 (rozdělení Československa)
Prezident	Peter Pellegrini
Předseda vlády	Robert Fico
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	34 815[2] USD (41. na světě, 2021)
Giniho koeficient	26.0[3] (2009)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	703 SVK SK
MPZ	SK
Telefonní předvolba	+421
Národní TLD	.sk
multimediální obsah na Commons

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Na východě sousedí s Ukrajinou, na jihu s Maďarskem, na jihozápadě s Rakouskem, na západě s Českem a na severu s Polskem. Sever a střed území vyplňuje Karpatský oblouk, jih z velké části Panonská nížina. Nejdelší slovenskou řekou je Váh a nejvyšší horou je Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách. Dělí se na 8 krajů. Na ploše 49 000 km² žije 5,4 mil. obyvatel. Hlavním a největším městem je Bratislava, mezi další velká města patří Košice, Prešov a Žilina, úředním jazykem je slovenština. Většina obyvatel jsou Slováci (86 %), významnými menšinami jsou Maďaři (10 %) a Romové (2 %).

Před příchodem Slovanů v 5. století žili na území Slovenska především Keltové a Germáni. V 7. století se obyvatelstvo stalo součástí Sámovy říše a poté hrály oblasti západního Slovenska významnou roli především jako jedno z krystalizačních center Velké Moravy. Po zániku tohoto státního útvaru bylo téměř celé území postupně začleněno do uherského státu, který se v roce 1526 stal součástí habsburské monarchie, od roku 1867 nazývané Rakousko-Uhersko. S příchodem osvícenství a později během 19. století proběhlo slovenské národní obrození. Do roku 1918 trvaly snahy o prosazení slovenské jazykové autonomie a povznesení slovenské kultury, které byly soustavně potírány maďarizační politikou uherských vlád.

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se Slovensko stalo součástí Československa, v rámci něhož získali Slováci status státotvorného národa. Na území Slovenska existovala během druhé světové války mezi lety 1939–1945 Slovenská republika, která byla satelitním státem nacistického Německa. Roku 1945 byl obnoven československý stát. Po převratu v roce 1948, který podpořil Sovětský svaz, se Československo stalo komunistickým státem v rámci východního bloku, satelitním státem Sovětského svazu a členem Varšavské smlouvy. Pokusy o liberalizaci komunismu vyvrcholily Pražským jarem, které bylo potlačeno invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V roce 1989 sametová revoluce pokojně ukončila komunistickou vládu v Československu. Neshody mezi českými a slovenskými politickými elitami vyústily roku 1993 v rozdělení Československa, důsledkem čehož vzniklo Slovensko jakožto suverénní stát.

Slovensko je parlamentní republikou s demokratickými institucemi a jednokomorový parlamentem. Jedná se o rozvinutý trh a vysokopříjmovou ekonomiku, má 44. nejvyšší nominální hrubý domácí produkt na obyvatele. V roce 2022 se umístilo na 45. místě na světě podle indexu lidského rozvoje, poskytuje velmi vysokou bezpečnost a ekonomickou svobodu, stejně jako bezplatné vzdělávání a všeobecný systém zdravotní péče a jednu z nejdelších placených rodičovských dovolených v OECD. V zemi se nachází 8 památek světového dědictví a množství přírodních památek. Slovensko je členem Evropské unie, eurozóny, schengenského prostoru, Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace, Světové banky, Rady Evropy, Visegrádské skupiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Slovensko je největším světovým výrobcem automobilů na obyvatele, např. v roce 2019 vyrobilo celkem 1,1 mil. automobilů, což představuje 43 % celkové průmyslové produkce.^[4]