ASTP Apollo | |
---|---|
Údaje o lodi | |
Hmotnost | 14 768 kg |
Údaje o letu | |
Volací znak | Apollo |
Členů posádky | 3 |
Datum startu | 15. července 1975 19:50 UTC |
Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station, Florida (USA) |
Vzletová rampa | LC-39 |
Nosná raketa | Saturn IB |
Délka letu | 9 dní 1 hodina 28 minut |
Datum přistání | 24. července 1975 21:28 UTC 21°52′ s. š., 162°45′ z. d. |
Spojení se stanicí | |
Apogeum | 231 km |
Sklon dráhy | 51,75° |
Doba oběhu | 88,91 min |
Počet oběhů | 148 |
Fotografie posádky | |
![]() | |
portrét členů mise Sojuz-Apollo (zleva: Slayton, Stafford, Brand, Leonov, Kubasov) | |
Navigace | |
Předchozí Skylab 4 |
Sojuz 19 | |
---|---|
Údaje o lodi | |
Hmotnost | 6 790 kg |
Údaje o letu | |
Volací znak | Sojuz |
Členů posádky | 2 |
Datum startu | 15. červenec 1975 12:20 UTC |
Kosmodrom | Bajkonur, Kazašská SSR |
Vzletová rampa | 1/5 |
Nosná raketa | Sojuz-U |
Délka letu | 5 dní 22 hodin 30 minut |
Datum přistání | 21. červenec 1975 10:50 UTC |
Spojení se stanicí | |
Apogeum | 231 km |
Sklon dráhy | 51,76° |
Doba oběhu | 88,92 min |
Počet oběhů | 96 |
Fotografie posádky | |
Alexej Leonov a Valerij Kubasov | |
Navigace | |
Předchozí Sojuz 18 Následující Sojuz 20 |
Mise Sojuz-Apollo (rusky Экспериментальный полёт «Аполлон» — «Союз») (označováno především ve východních médiích), či Apollo-Soyuz Test Project (ASTP) (označováno ve především v západních médiích) byl první společný kosmický let Spojených států amerických a Svazu sovětských socialistických republik. Jedná se také o poslední let vesmírné lodi Apollo. Tento let měl velký politický význam. Během letu došlo k plánovanému spojení těchto lodí ve vesmíru.
Program, vycházející z dohody mezi prezidentem USA Richardem Nixonem a předsedou Rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem podepsané v Moskvě 24. května 1972, ukončil éru vesmírného závodu o dobytí Měsíce a začal slibovat mezinárodní spolupráci v kosmických programech obou kosmických velmocí.
Během letu se uskutečnily i vědecké experimenty, jako třeba zastínění lodi Sojuz 19 lodí Apollo CSM-111 a tím vytvoření umělého zatmění slunce a tím pádem, vyfotografování sluneční koróny během tohoto zatmění. Tento let poskytl užitečnou praxi při spolupráci amerických astronautů se sovětskými, dále ruskými, kosmonauty, která se později osvědčila i při programech Shuttle-Mir či Mezinárodní vesmírná stanice.
Mise Sojuz-Apollo byla poslední pilotovanou misí Spojených států amerických před začátkem programu Space Shuttle. Byla to taky poslední mise z programu Apollo, která sice není v tomto programu zahrnuta, ale využívala nástroje používané v tomto programu.