Spor o Rukopisy

Záboj, postava z Rukopisů na průčelí Národního divadla

Spor o Rukopisy[pozn. 1] (zkráceně též spor o RKZ) je označení sporu mezi zastánci a odpůrci pravosti Rukopisu královédvorského (RK) a Rukopisu zelenohorského (RZ). Smyslem sporu vzniklého v 19. století bylo rozhodnout, zda se jedná o mimořádně významné památky počátků české literatury z 9. až 14. století, nebo falza z počátku 19. století. Teprve po roce 1970 se objevil názor, že Rukopisy mohly vzniknout i v době mezi 14. a 19. stoletím.[2]

Rukopisy byly od objevení RK roku 1817 většinou přijímány jako pravé, nad pochybnostmi Dobrovského o pravosti RZ vznesenými v roce 1824[3] převážila autorita jejich obhájce Palackého. Rukopisy tak ovlivňovaly kulturní život českého obrození a ještě na konci 19. století se jimi inspirovali umělci generace Národního divadla. V té době však zároveň spor vyvrcholil, když o nepravosti rukopisů snesli přesvědčivé důkazy odborníci různých profesí. Patřil k nim zejména filolog Gebauer, dále historik Goll a filosof Masaryk, sdruženi kolem Masarykova časopisu Athenaenum,[4] nejednoznačné však byly závěry chemických expertíz, podle kterých se RK choval jako jiné pravé památky ze středověku.[5] Názor na nepravost Rukopisů převážil. Důsledkem bylo i nařízení tehdejšího rakouského ministerstva kultu a vyučování[6] o přeřazení Rukopisů ze staročeské literatury do literatury novočeské – od té doby se v českých školách vyučuje, že RK i RZ jsou novodobé padělky.[2]

Odmítnutí nepravých Rukopisů a s nimi spojeného romantického vzhlížení k idealizované minulosti se stalo součástí Masarykem formulovaného moderního programu realismu. S utichajícím sporem o RKZ se rozhořel jiný vědecko-společenský spor, tzv. spor o smysl českých dějin mezi stoupenci Masaryka a historiky Gollovy školy.

Otázky kolem RKZ pak ještě rozvířil v 60. letech 20. století spisovatel Miroslav Ivanov, z jehož podnětu byly Rukopisy podstoupeny kriminologické expertíze. Závěry expertízy sice potvrdily padělanost rukopisů, následně však byly odmítnuty pro nedodržení vědeckých standardů. S hodnocením Rukopisů jako padělkem 19. století nesouhlasí stoupenci staršího původu rukopisů sdružení v České společnosti rukopisné, kteří se dosud věnují zpochybňování důkazů o padělání Rukopisů a obhajobě jejich kulturně-historické hodnoty.

Rukopisy jsou uloženy v oddělení rukopisů a vzácných tisků Knihovny Národního muzea v Praze, protože bez ohledu na dobu a okolnosti vzniku jde o památku už více než 200 let starou. V letech 2017 a 2018 byl proveden hmotný průzkum RK a RZ s cílem zjistit a zdokumentovat současný fyzický stav obou rukopisných zlomků.[7]

  1. Velká písmena – zástupné názvy
  2. a b MENTZLOVÁ, Dana; NESMĚRÁK, Karel, et al. RKZ dodnes nepoznané. 1. vyd. Praha: Česká společnost rukopisná, 2017. 152 s. ISBN 978-80-270-2453-7. 
  3. DOBROVSKÝ, Josef. Literarischer Betrug (Literární padělek). Archiv für Geschichte, Statistik, Literatur und Kunst. 6. April 1824, roč. 15, čís. 46, s. 260b. 
  4. PRECLÍK, Vratislav: „K počátku rukopisných bojů.“ in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, září 1996, roč. IV., čís. 15., reg. Min. kultury ČR č. 7435/96, (ISSN 1210-1648), str. 12-13
  5. BĚLOHOUBEK, Antonín; ŠAFAŘÍK, Vojtěch. Zpráva o chemickém a drobnohledném ohledání některých rukopisů musejních. Časopis Musea království Českého. 1887, roč. 61, s. 297–435. 
  6. MŠMT od roku 1848 do současnosti, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. 
  7. KŘENEK, Karel, et al. Hmotný průzkum Rukopisů královédvorského a zelenohorského: Dokumentace současného stavu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2018. ISBN 978-80-7036-568-7. [dále jen Křenek 2018]. 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>


From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne