Stadio Olimpico Grande Torino | |
---|---|
Ocenění | UEFA ![]() ![]() ![]() ![]() |
Poloha | ![]() |
Souřadnice | 45°2′30″ s. š., 7°39′0″ v. d. |
Otevření | 1933 |
Přestavění | 2003–2005 |
Vlastník | město Turín (1933–2002) klub Turín (2002–2005) město Turín (2005–) |
Povrch | tráva |
Cena výstavby | 30 000 000 Euro (2003–2005) |
Architekt | Raffaello Fagnoni |
Bývalé názvy | |
Stadio Municipale Benito Mussolini (1933–1945) Stadio Comunale (1945–1986) Stadio Comunale Vittorio Pozzo (1986–2005) Stadio Olimpico (2005–2016) | |
Týmy | |
Turín (1958–1959, 1963–1990, 2006–) Juventus (1933–1990, 2006–2011) | |
Kapacita | |
28 177 diváků | |
Rozměry | |
105x68 m | |
Web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stadio Olimpico Grande Torino původně Stadio Benito Mussolini je víceúčelový stadion v italském městě Turín, v regionu Piemont.
Byl slavnostně otevřen v roce 1933 jako Stadio Municipale Benito Mussolini (česky: Městský stadion Benita Mussoliniho). Po válce se třikrát přejmenovalo. Do roku 1986 Stadio Comunale, poté Stadio Comunale Vittorio Pozzo (do 2005) a Stadio Olimpico (do 2016). Svůj současný název byl přijat v roce 2016 jako poctu týmu Grande Torino, který zahynul při tragedii Superga v roce 1949[1].
Do roku 1990 to bylo dějiště domácích zápasů Turín i Juventus, které se v tom roce přestěhovaly na Stadio delle Alpi. Renovovaný pro ZOH 2006 se v září téhož roku se oba kluby vrátili. Od roku 2011 slouží výhradně Turínu. Konal se zde zahajovací a závěrečný ceremoniál ZOH 2006 a zimních paralympijských her 2006.
Hraje se zde i ragby a od roku 2013 podléhá architektonickým omezením Ministerstva kulturního dědictví a aktivit a cestovního ruchu (MiBACT) a je jedním ze čtyř italských stadionů, spolu s výše uvedeným stadionem, zařazena do kategorie UEFA 4.