Stepan Bandera | |
---|---|
![]() Stepan Bandera | |
Narození | 1. ledna 1909 Staryj Uhryniv ![]() |
Úmrtí | 15. října 1959 (ve věku 50 let) Mnichov ![]() |
Příčina úmrtí | otrava |
Místo pohřbení | Lesní hřbitov v Mnichově |
Alma mater | Lvovská polytechnika |
Povolání | politik a terorista |
Ocenění | Řád státu |
Politické strany | Organizace ukrajinských nacionalistů OUN-B |
Nábož. vyznání | Ukrajinská řeckokatolická církev |
Choť | Jaroslava Vasylivna Banderová |
Děti | Andrij Stěpanovyč Bandera |
Rodiče | Andrij Mychajlovyč Bandera a Miroslava Banderová |
Příbuzní | Vasyl Andrijovyč Bandera, Oleksandr Bandera, Oxana Andriivna Banderová a Bohdan Andrijovyč Bandera (sourozenci) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stepan Andrijovyč Bandera (ukrajinsky Степан Андрійович Бандера; 1. ledna 1909, Staryj Uhryniv, Halič – 15. října 1959, Mnichov) byl vůdce ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941–1959 a předseda radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci.
V roce 1939 navázal spolupráci s nacistickým Německem, se kterým měl společné zájmy proti Polsku a Sovětskému svazu (SSSR), a organizoval vojenskou jednotku spadající pod německý Wehrmacht. Napadení SSSR Německem a stažení sovětských sil využil k vyhlášení nezávislosti Ukrajiny, ale Němci byl zadržen a většinu války strávil jako vězeň politické sekce koncentračního tábora Sachsenhausen. V dubnu 1944 se na Banderu a jeho zástupce Jaroslava Stecka obrátil úředník Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, aby projednali plány na pokračování diverze a sabotáže proti Rudé armádě. Bandera byl po dosažení dohody s německými úřady propuštěn a mohl se vrátit na Ukrajinu, kde chtěl s nacistickou pomocí bojovat proti Rudé armádě za nezávislost. V roce 1945 se uchýlil do exilu, později žil v Západním Německu, kde byl v roce 1959 zavražděn agentem KGB.
Bandera je sporná postava často z politických důvodů jednostranně hodnocená. Sovětská a poté ruská propaganda jej vykresluje jako fašistu, kolaboranta s nacisty a spojuje ho s válečnými zločiny „banderovců“, jak pak nazývá libovolného ukrajinského nacionalistu. Naopak na Ukrajině je Bandera rehabilitován a glorifikován jako mučedník boje za ukrajinskou nezávislost, včetně jeho sporného prohlášení za Hrdinu Ukrajiny, a tendence potírat negativní kritiku jeho činnosti. Polsko, Izrael[1] a Rusko označují Banderu za teroristu a radikálního nacionalistu.