Stephen Hawking | |
---|---|
Hawking v NASA, kolem roku 1980 | |
Narození | 8. ledna 1942 Oxford |
Úmrtí | 14. března 2018 (ve věku 76 let) Cambridge |
Příčina úmrtí | amyotrofická laterální skleróza |
Místo pohřbení | Westminsterské opatství |
Bydliště | Anglie |
Alma mater | St Albans School (od 1952) Univerzitní kolej (1959–1962) Trinity Hall (1962–1966) St Albans High School for Girls Univerzita v Cambridgi Byron House School |
Povolání | teoretický fyzik, kosmolog, astrofyzik, matematik, pedagog, vědecký spisovatel, vysokoškolský učitel, spisovatel, fyzik, spisovatel literatury faktu, astronom, televizní herec, autor autobiografie, autor sci-fi, Trekkies a vědec |
Zaměstnavatelé | Faculty of Mathematics, University of Cambridge (1962–1965) Gonville and Caius College (1965–1969) Kalifornský technologický institut (1970–1975) Univerzita v Cambridgi (do 2018) Perimeter Institute for Theoretical Physics (2008–2018) |
Ocenění | Adamsova cena (1966) člen Královské společnosti (1974) Eddingtonova medaile (1975) Pius XI Medal (1975) Hughesova medaile (1976) … více na Wikidatech |
Choť | Jane Hawkingová (1965–1991)[1] Elaine Mason (1995–2006) |
Děti | Lucy Hawkingová[2] Robert Hawking Tim Hawking |
Rodiče | Frank Hawking[3] a Isobel Eileen Hawking[3] |
Funkce | Lukasiánský profesor matematiky (1979–2009) |
Podpis | |
Web | hawking |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stephen William Hawking (8. ledna 1942 Oxford – 14. března 2018 Cambridge) byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky.[4][5] Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky.[6][7]
V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů.
Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza (ALS), s pomalým progresem, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo.[8][9] Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči.[10] Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře.[11] Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou- až tříleté přežití.[12][13]