TIR (zkratka pro franc.Transports Internationaux Routiers, českyMezinárodní silniční doprava) je dohoda z roku 1949, na jejím základě byl v řadě evropských a japonských zemí zaveden systém zajištění, který měl pokrývat případná cla a jiné poplatky ze zboží přepravovaného v Evropě a v rámci mezinárodního obchodu. S ohledem na úspěch Dohody TIR z roku 1949 vznikla v roce 1959 Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR)[1]. V roce 1975 došlo k zrevidování Úmluvy TIR a v současnosti má 64 smluvních stran.
Celní doklad, který v systému TIR nahrazuje celní jistinu do výše $50.000, se jmenuje Karnet TIR.[2]
Tranzitní systém TIR je založen na pěti základních pilířích:[3]
zboží je přepravováno v celně bezpečných vozidlech nebo kontejnerech;
ohrožená cla a daně jsou po dobu přepravy zajištěna mezinárodně platnou zárukou;
zboží je doprovázeno mezinárodně uznávaným karnetem, který vstupuje v platnost v zemi odeslání a který slouží jako kontrolní doklad v zemi odeslání, tranzitu a určení;
kontrolní opatření celních úřadů, uskutečněná v zemi odeslání, jsou uznávaná v tranzitních zemí i zemi určení.
kontrolovaný přístup dopravců i vydávajících a záručních sdružení do systému TIR
↑ Pracovní konsolidovaná verze Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) - 1.1.2012. www.celnisprava.cz [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-20.
↑ Použití karnetu TIR. www.prodopravce.cz [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-26.
↑HAVELKOVÁ, Michaela. Archivovaná kopie [online]. Praha: ČESMAD BOHEMIA, 2010-01-22 [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-07.