TT (Tulský Tokarev) | |
---|---|
![]() | |
Typ | samonabíjecí pistole |
Místo původu | ![]() |
Historie služby | |
Ve službě | 1930–dosud |
Války | Viz konflikty |
Historie výroby | |
Konstruktér | Fjodor Vasiljevič Tokarev |
Výrobce | Státní zbrojovka v Tule |
Výroba | 1930–1955[1] |
Vyrobeno kusů | 1 330 000 |
Varianty | TT-30, TT-33, TTC, M48, M48 Tokagypt, M57, M70, M70, R-3, Typ 51, Typ 54, Typ 68, K-14 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 830 g |
Délka | 196 mm |
Délka hlavně | 116 mm |
Typ náboje | 7,62 × 25 mm Tokarev 9 × 19 mm Parabellum |
Ráže | 7,62 mm |
Úsťová rychlost | 420 m/s |
Účinný dostřel | 50 m |
Maximální dostřel | 800–1000 m |
Zásobování municí | schránkový zásobník na 8 nábojů |
Hledí | běžné mechanické dvoubodé |
Tulský Tokarev vz. 1933 (TT 33, rusky 7,62-мм самозарядный пистолет Токарева образца 1930 года, 7,62 mm Samozarjadnyj Pistolet Tokareva obrazca 1930 goda) byla první samonabíjecí pistole přijatá do výzbroje Rudé armády a užívanou ve významnějším množství. Používán byl především důstojnickým sborem, vojenskou policií a v určité míře také tankisty či letci. Byl vyvinut na počátku 30. let Fjodorem Tokarevem jako služební pistole pro sovětskou armádu, aby nahradil revolvery Nagant M1895, který se používal od dob ruské říše. Nicméně obě zbraně se nakonec používaly souběžně, místo aby jedna druhou nahradila. TT 33 sloužil až do roku 1952, kdy byl v sovětských službách nahrazen pistolí Makarov.