Ted Schroeder

Ted Schroeder
Rodné jméno	Frederick Rudolph Schroeder
Narození	20. července 1921 Newark
Úmrtí	26. května 2006 (ve věku 84 let) La Jolla
Příčina úmrtí	rakovina
Alma mater	Stanfordova univerzita Glendale High School
Povolání	tenista
Ocenění	Mezinárodní tenisová síň slávy (1966)
Děti	John Schroeder[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Rudolph „Ted“ Schroeder (20. července 1921, Newark – 26. května 2006, La Jolla) byl americký tenista. Podle statistik Pierra Gilloua byl singlovou světovou jedničkou v roce 1949. V tom roce vyhrál dvouhru na Wimbledonu. V roce 1942 se mu to samé povedlo na americkém mistrovství. V mužské čtyřhře vybojoval na US Open tři tituly (1940, 1941, 1947), všechny s krajanem Jackem Kramerem. S jiným Američanem, Gardnarem Mulloyem, hrál deblové finále na Wimbledonu 1949. Ve smíšené čtyřhře byla jeho partnerkou zejména krajanka Louise Broughová, vyhráli spolu mix na domácím grandslamu v roce 1942.^[2] S americkou reprezentací vyhrál čtyřikrát Davisův pohár (1946, 1947, 1948, 1949), jeho bilance v této soutěži byla 13 vítězství, 6 proher.^[3] V roce 1966 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.^[4] Ještě během hráčské kariéry se stal viceprezidentem společnosti vyrábějící chladicí zařízení a tomuto podnikání se věnoval i po stažení z kurtů. I díky tomuto zabezpečení nikdy nepřešel k profesionálům. Jeho syn John Schroeder se stal profesionálním golfistou.