Theobald I. z Baru | |
---|---|
Barský a lucemburský hrabě | |
![]() | |
Narození | kolem 1158 |
Úmrtí | 13. února 1214 |
Manželky | Laurette z Loonu Ermesinda z Bar-sur-Seine Ermesinda Lucemburská |
Potomci | Jindřich II. Barský, Anežka Barská, Markéta Barská, Elisabeth de Bar-Mousson a Marguerite of Bar |
Dynastie | Montbéliardové |
Otec | Reginald II. z Baru |
Matka | Anežka z Blois |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theobald I. (okolo 1158? – 13. února 1214) byl barský hrabě od roku 1190 až do své smrti a lucemburský hrabě v letech 1197–1214.[1] Byl synem Reginalda II. z Baru a jeho ženy Anežky ze Champagne.[2] Hrabětem se stal, když zemřel jeho bratr Jindřich při obléhání Akkonu.[3]
Po třetím sňatku se Theobald rozhodl získat zpět državy své manželky Ermesindy (Lucemburské hrabství, Durbuy a La Roche-en-Ardenne) se souhlasem Filipa Švábského.[4] Theobald proto oblehl hrad u Namuru, kde se později odehrálo jednání, na němž se Filip I. Namurský a jeho bratr Balduin vzdali sporných území Lucemburska, Durbuy a Laroche.[4] Později to smlouva z Dinantu, podepsaná 6. července 1199, oficiálně potvrdila.[4]
Během Albigenské křížové výpravy Theobald vytáhl s armádou, aby podpořil Simona IV. z Montfortu v průběhu obléhání Toulouse v červnu 1211.[1]
Po Theobaldově smrti v roce 1214 jeho nejstarší syn Jindřich z druhého manželství zdědil rodové panství v Baru. Theobaldova nejstarší dcera Anežka z prvního manželství se později vdala za Fridricha II. Lotrinského. Jeho statky v Lucembursku přešly k Walramovi III. Limburskému, který se oženil s Theobaldovou vdovou Ermesindou Lucemburskou.[5] Theobald byl pohřben v St. Mihiel.