Back تيكارسيلين Arabic Ticarsilin Welsh Ticarcillin English Ticarcilina Spanish تیکارسیلین Persian Tikarsilliini Finnish Ticarcilline French טיקרצילין HE Tikarsilin ID Ticarcillina Italian
| tikarcilin | |
|---|---|
 | |
| Název (INN) | ticarcillin (angličtina) |
| Kódy | |
| Číslo CAS | 34787-01-4 |
| ChEMBL ID | CHEMBL1449 |
| ChemSpider ID | 33876 |
| PubChem | 36921 |
| Chemie | |
| Sumární vzorec | C₁₅H₁₆N₂O₆S₂ |
| SMILES | CC1(C(N2C(S1)C(C2=O)NC(=O)C(C3=CSC=C3)C(=O)O)C(=O)O)C |
| InChI | InChI=1S/C15H16N2O6S2/c1-15(2)9(14(22)23)17-11(19)8(12(17)25-15)16-10(18)7(13(20)21)6-3-4-24-5-6/h3-5,7-9,12H,1-2H3,(H,16,18)(H,20,21)(H,22,23)/t7-,8-,9+,12-/m1/s1 |
| Molární hmotnost | 384,044 978 Da |
| Farmakologie | |
| Indikace | onemocnění horních cest dýchacích, sepse, infekce močových cest, gram-negative bacterial infection, skin infection a Pseudomonas infection |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tikarcilin (angl. ticarcillin) řadíme mezi karboxypeniciliny. Je téměř vždy vyráběný a užívaný v kombinaci s kyselinou klavulanovou jako tikarcilin / klavulanová kyselina. Jelikož se jedná o penicilin, patří spadá do větší třídy beta-laktamových antibiotik. Klinicky je nejčastěji užíván jako injekční antibiotikum pro léčbu vyvolanou gramnegativními bakteriemi, zejména Pseudomonas aeruginosa. Pro léčbu pseudomonádových infekcí je často kombinován s dalšími antibiotiky, např. s aminoglykosidovým antibiotikem gentamicinem. Tikarcilin je také jedním z mála antibiotik účinných při léčbě infekce vyvolaných Stenotrophomonas maltophilia. Jeho spektrum účinnosti je však shodné s karbenicilinem, je však několikanásobně účinnější na kmeny Enterobacter spp., Proteus vulgaris a Bacteroides fragillis. Méně účinný je na G+ koky. Rezistentní jsou bakterie z rodu Enterococcus a Klebsiella.[1][2]
Je dodáván jako bílý nebo světle žlutý prášek, který je snadno rozpustný ve vodě, ale měl by být rozpuštěn pouze těsně před použitím, aby se zabránilo jeho degradaci.
Materia medica: Ticarcillinum, Ticarcillinum dinatricum, Ticarcillinum dinatricum pro injectione [1]
Byl patentován v roce 1963.[3]
- ↑ a b ŠIMŮNEK, Jan; SMOLA, Jiří. Antibiotika, sulfonamidy a chinolony ve veterinární medicíně. 1. vyd. Tišnov: LAST STEINHAUSER, s.r.o., 1998. 136 s. ISBN 80-900260-6-0. S. 27–28.
- ↑ BSAVA Small Animal Formulary Part A: Canine and Feline. www.bsavalibrary.com [online]. [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IUPAC; FISCHER, János; GANELLIN, C. Robin. Analogue-based Drug Discovery. [s.l.]: John Wiley & Sons 610 s. Dostupné online. ISBN 9783527607495. (anglicky) Google-Books-ID: FjKfqkaKkAAC.