Tirpitz (1939)

Tirpitz v Ofotfjordu nedaleko Narviku (snímek pravděpodobně z října 1942)
Základní údaje
Typ	bitevní loď
Třída	Bismarck
Jméno podle	Alfred von Tirpitz
Objednána	1935
Zahájení stavby	2. listopadu 1936
Spuštěna na vodu	1. dubna 1939
Uvedena do služby	25. února 1941
Osud	potopena 12. listopadu 1944
Takticko-technická data
Výtlak	42 900 t standardní 52 600 t plný
Délka	251 m
Šířka	36 m
Ponor	8,7 m
Pohon	12 vysokotlakých kotlů Wagner 3 turbíny Brown-Boveri; 3 třílisté šrouby o průměru 4,70 m 163 026 hp (121 MW)
Rychlost	30,8 uzlů
Dosah	8 870 námořních mil (16 400 km) při 19 uzlech (35 km/h)
Posádka	mírová: 103 důstojníků a 1 962 námořníků válečná: 108 důstojníků a 2 500 námořníků[1]
Pancíř	32 cm ocelové pásy chránící trup; vrchní pancéřová paluba 5 cm, hlavní pancéřová paluba 10–12 cm; dělové věže 380 mm děl v předních částech 36 cm, bocích 22 cm
Výzbroj	8 × 380 mm (15 palců) (4 × 2) 12 × 150 mm (5,9 palce) (6 × 2) 16 × 105 mm (4,1 palce) (8 × 2) 16 × 37 mm (8 × 2) 20 × 20 mm (20 × 1) (později 90) 8 × 533mm torpédomety
Letadla	4 × Arado Ar 196 na 2 katapultech

Tirpitz byla druhá bitevní loď třídy Bismarck německé Kriegsmarine. Své jméno dostala podle německého admirála Alfreda von Tirpitze. V pozdějších fázích druhé světové války byl Tirpitz kotvící v norských fjordech přezdíván (Osamělá) královna Severu.

Až do nástupu japonských bitevních lodí Jamato a Musaši byl Tirpitz největší bitevní lodí na světě.

Jeho význam spočíval po celé tři roky především v jeho samotné existenci,^[2] skutečného boje na moři se loď zúčastnila pouze minimálně (nikdy se neúčastnila dělostřeleckého souboje s jinou lodí), zato byla pod neustálým dohledem a tlakem Britů, kteří se ji mnohokrát snažili potopit nejrůznějšími neobvyklými způsoby. Nakonec se jim to podařilo leteckým útokem v době, kdy byla již loď trvale upoutána na kotvy u norského Tromsø.