Ulysses S. Grant

Ulysses S. Grant
18. prezident Spojených států amerických
Ve funkci: 4. března 1869 – 4. března 1877
Viceprezident	Schuyler Colfax (1869–1873) Henry Wilson (1873–1875)
Předchůdce	Andrew Johnson
Nástupce	Rutherford B. Hayes
Stranická příslušnost
Členství	Republikán
Rodné jméno	Hiram Ulysses Grant
Narození	27. dubna 1822 Point Pleasant, Ohio
Úmrtí	23. července 1885 (ve věku 63 let) Mount McGregor, New York
Příčina úmrtí	rakovina hrtanu
Místo pohřbení	Grant's Tomb
Choť	Julia Grantová
Rodiče	Jesse Root Grant a Hannah Simpson Grant
Děti	Frederick Dent Grant Ulysses S. Grant, Jr. Nellie Grant Jesse Root Grant
Příbuzní	Julia Dent Cantacuzène Spiransky-Grant a Ulysses S. Grant III (vnoučata)
Sídlo	New York
Alma mater	Vojenská akademie Spojených států amerických
Profese	objevitel, spisovatel, státník a armádní důstojník
Náboženství	presbyterianismus metodismus
Ocenění	Zlatá medaile Kongresu
Podpis
Commons	Ulysses S. Grant
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulysses S. Grant (rodným jménem Hiram Ulysses Grant; 27. dubna 1822 – 23. července 1885) byl generál Unie v americké občanské válce a v letech 1869 až 1877 v pořadí 18. prezident Spojených států amerických.

Vojenským historikem J. F. C. Fullerem byl Grant označen za „největšího generála své doby a jednoho z největších stratégů všech dob“. Vyhrál mnoho důležitých bitev, stal se nakonec nejvyšším velícím generálem všech unijních armád a je mu připisována rozhodující úloha ve vítězství Unie v občanské válce.

Navzdory kritickému pohledu mnoha historiků, kteří považují jeho volební období za jedno z nejslabších v amerických dějinách, jeho přítomnost v Bílém domě měla bezesporu stabilizující vliv v kritickém období tzv. rekonstrukce. Na rozdíl od mnoha významných veřejně působících současníků byl uznáván jak v severních, tak v jižních státech a to v době, kdy necitlivost ze strany vlády a jakékoli vzbuzení pocitu, že se Sever mstí, by mohl vyvolat nové povstání. Navíc se tehdy celá federace vyrovnávala se zákazem otroctví, který nastolil nové problémy týkající se rovnoprávnosti ras, jež nakonec vyvrcholily v době hnutí za občanská práva v 60. letech 20. století.

Přestože byla jeho administrativa zamořena korupcí a častými skandály, on sám byl zřejmě v tomto ohledu bezúhonný. Historiky je mu spíš vyčítáno, že se proti korupci razantněji nepostavil. Novější studie zdůrazňují to, čeho jeho administrativa v rámci rekonstrukce dosáhla. Jeho podpora volebního práva černochů a jejich možnosti obsazovat veřejné pozice byly ve své době především na jihu velmi nepopulární, ale později mu získaly respekt.