Valentinianus I. | |
---|---|
římský císař | |
Doba vlády | 26. února 364 – 17. listopadu 375 |
Úplné jméno | Flavius Valentinianus Augustus |
Narození | 3. července 321 Vinkovci |
Úmrtí | 17. listopadu 375 (ve věku 54 let) Brigetio |
Pohřben | kostel svatých Apoštolů |
Předchůdce | Jovianus |
Nástupce | Gratianus Valentinianus II. |
Manželky | Marina Severa Justina |
Potomci | Gratianus Valentinianus II. Galla Grata Justa |
Dynastie | valentiniánská |
Otec | Gratianus starší |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Flavius Valentinianus známý jako Valentinianus I. (321 Cibalae – 17. listopadu 375 Brigetio) byl římský císař vládnoucí od roku 364 až do své smrti, zakladatel valentiniánské dynastie. Krátce po získání trůnu učinil svým spolucísařem vlastního bratra Valenta, jemuž svěřil do správy východní provincie, zatímco sám si podržel kontrolu nad západní polovinou římské říše.
Větší část panování se se značným nasazením věnoval obraně impéria, vystavenému vnějším útokům. Vedl četná tažení proti Alamanům, napadajícím Galii, a později proti Kvádům a Sarmatům, kteří na římskou říši utočili z území severně od Dunaje. Byl jedním z posledních císařů, kteří pronikali na území barbarů za Rýnem a Dunajem. Podnikl také rozsáhlé stavební práce k zesílení a zdokonalení systému opevnění podél hranic říše, když neváhal vybudovat pevnosti i na nepřátelském území. Jeho vojevůdce Theodosius starší odvrátil nebezpečí hrozící Británii napadené Sasy, Pikty a Skoty a potlačil Firmovo povstání v severní Africe.
Valentinianus vyznával křesťanství v jeho nicejské podobě a v náboženských záležitostech zaujímal oproti svým předchůdcům velice tolerantní postoj. Ve vnitřní politice se ukázal být příliš závislý na okruhu svých stoupenců, které pozvedl do vysokých státních funkcí a o jejichž loajalitu se opíral jeho režim. Po jeho smrti v roce 375 připadla vláda nad západem jeho synům Gratianovi a Valentinianovi II.