Valjevo Ваљево | |
---|---|
![]() Významná místa ve Valjevu – (nahoře) řeka Gradac, (uprostřed vlevo) Tešnjar, centrum města, (uprostřed vpravo) chrám vzkříšení Božího na soutoku Kolubary a Gradce, (dole) pěší zóna nedaleko muzea Muselimov konak | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°16′27″ s. š., 19°53′27″ v. d. |
Nadmořská výška | 185 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Okruh | Kolubarský |
![]() ![]() Valjevo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 27,44 km² |
Počet obyvatel | 59 073 (2011) |
Hustota zalidnění | 2 152,8 obyv./km² |
Etnické složení | Srbové 96,15 %, Romové 0,86 %, Černohorci 0,33 % |
Náboženské složení | srbští pravoslavní |
Správa | |
Starosta | Stanko Terzić (SPS) |
Oficiální web | www |
PSČ | 14103 14104 14105 14106 14109 14111 14112 |
Označení vozidel | VA |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valjevo (v srbské cyrilici Ваљево) je město v západním Srbsku, centrum Kolubarského správního okruhu, necelých 100 km západně od Bělehradu. Centrum města je soustředěno v kotlině, kterou protéká řeka Kolubara. Patří mezi ta větší a rozvinutější města v Srbsku; podle sčítání lidu z roku 2011 žilo ve Valjevu samotném 59 073 obyvatel, v celé připadající opštině pak 90 312 obyvatel. Průměrná nadmořská výška města činí 185 metrů.
Během dějin měli obyvatelé Valjeva často nezastupitelnou roli v různých národně-osvobozeneckých procesech. Kromě vojenských a národních předáků se město proslavilo také ale i nemalým počtem významných literátů, umělců a vzdělanců. Valjevo navíc patří k nejstarším městům v Srbsku. Jeho jméno se poprvé objevuje v jednom z dokumentů, který se nachází v historickém archivu v Dubrovniku, a uvádí letopočet 1393. Město od této doby existuje již šest století. Během této doby prožívalo rozvoj, stejně jako i úpadek. Cestovatelé, kteří v středověkých časech přes Valjevo procházeli, často psali o rozvinutém městě, kasabě, ale i o vesnici.