Vasilij I. Moskevský | |
---|---|
![]() | |
Narození | 30. prosince 1371 Moskva |
Úmrtí | 27. února 1425 (ve věku 53 let) Moskva |
Místo pohřbení | Archandělský chrám |
Povolání | politik |
Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
Choť | Žofie Litevská (od 1391)[1][2][3] |
Děti | Anna Moskevská[4] Vasilij II. Moskevský Anastázie Moskevská Ivan Moskevský[5] Vasilisa Moskevská Marie Moskevská |
Rodiče | Dmitrij Donský[3] a Jevdokija Suzdalská |
Rod | Rurikovci |
Příbuzní | Jiří Zvenigorodský, Ondřej Možajský, Konstantin Ugličský a Petr Dmitrovský (sourozenci) |
Funkce | moskevský velkokníže (1389–1425) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vasilij I., plným jménem Vasilij Dmitrijevič (rusky Василий I Дмитриевич, 30. prosince 1371, Moskva – 27. únor 1425 tamtéž) byl ruský středověký panovník, velkokníže moskevský v letech 1389–1425. Přes nepříznivou mezinárodní situaci se mu podařilo rozšířit území státu. Jako spojenec Tochtamiše, který byl v té době chánem mongolské Zlaté hordy se nakrátko vymanil z tatarského vazalství, od roku 1408 však musel opět platit Tatarům daně. V roce 1392 získal od Tochtamiše odměnou za vojenskou pomoc jarlyk (listinu, která uděluje právo užívat titul a vládnout) na Nižněnovgorodsko-suzdalské velkoknížectví a se souhlasem chána dobyl Nižní Novgorod.[6]