Back Wasili I van Moskou Afrikaans فاسيلى الاول من موسكو ARZ I Vasili Azerbaijani بیرینجی واسیلی موسکو AZB Василий I Дмитриевич Bashkir Васіль I Дзмітрыевіч Byelorussian Василий I (Московско княжество) Bulgarian Vasilije I, veliki knez Moskve BS Basili I de Moscou Catalan Vasilij 1. af Moskva Danish
| Vasilij I. Moskevský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. prosince 1371 Moskva |
| Úmrtí | 27. února 1425 (ve věku 53 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Archandělský chrám |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
| Choť | Žofie Litevská (od 1391)[1][2][3] |
| Děti | Anna Moskevská[4] Vasilij II. Moskevský Anastázie Moskevská Ivan Moskevský[5] Vasilisa Moskevská Marie Moskevská |
| Rodiče | Dmitrij Donský[3] a Jevdokija Suzdalská |
| Rod | Rurikovci |
| Příbuzní | Jiří Zvenigorodský, Ondřej Možajský, Konstantin Ugličský a Petr Dmitrovský (sourozenci) |
| Funkce | moskevský velkokníže (1389–1425) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vasilij I., plným jménem Vasilij Dmitrijevič (rusky Василий I Дмитриевич, 30. prosince 1371, Moskva – 27. únor 1425 tamtéž) byl ruský středověký panovník, velkokníže moskevský v letech 1389–1425. Přes nepříznivou mezinárodní situaci se mu podařilo rozšířit území státu. Jako spojenec Tochtamiše, který byl v té době chánem mongolské Zlaté hordy se nakrátko vymanil z tatarského vazalství, od roku 1408 však musel opět platit Tatarům daně. V roce 1392 získal od Tochtamiše odměnou za vojenskou pomoc jarlyk (listinu, která uděluje právo užívat titul a vládnout) na Nižněnovgorodsko-suzdalské velkoknížectví a se souhlasem chána dobyl Nižní Novgorod.[6]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Kniaziowie litewsko-ruscy od końca czternastego wieku. Varšava. 1895. Dostupné online.
- ↑ a b Василий, имена великих московских князей. In: Velká sovětská encyklopedie, svazek 9.
- ↑ Dmitrij Ivanovič Jazykov: Анна Васильевна. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2. 1835.
- ↑ Kniaziowie litewsko-ruscy od końca czternastego wieku. Varšava. 1895. Dostupné online.
- ↑ PIPES, Richard. Russia under the old regime. New York: Scribner, 1974. 360 s. Dostupné online. ISBN 978-0-684-14041-4. S. 80.