Vasilij II.

Vasilij II. Moskevský
Narození	10. března 1415 Moskva
Úmrtí	27. března 1462 (ve věku 47 let) Moskva
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Archandělský chrám
Povolání	politik
Nábož. vyznání	Pravoslavná církev
Choť	Marie Jaroslavna Borovská (od 1433)[1][2]
Děti	Ivan III. Moskevský[3] Anna Vasiljevna Rjazaňská[4] Andrej Ugličský Jiří Moskevský Boris Moskevský Andrej Moskevský
Rodiče	Vasilij I. Moskevský[5] a Žofie Litevská
Rod	Jurjevští
Příbuzní	Anna Moskevská a Anastázie Moskevská (sourozenci) Vytautas (dědeček z matčiny strany) Ivan Ivanovič Mladší, Vasilij III. Moskevský, Jurij Ivanovič, Andrej Ivanovič Starický, Helena Moskevská, Dimitrij Ivanovič Žilka, Simeon Kalužský, Inokiňa Alexandra Moskevská, Jevdokija Ivanovna Moskevská a Feodosija Moskevská (vnoučata)
Funkce	moskevský velkokníže (1425–1433) kolomenský kníže (1433) moskevský velkokníže (1433–1434) moskevský velkokníže (1434–1445) moskevský velkokníže (1445–1446) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasilij II., též Vasilij II. Vasiljevič či Vasilij Slepý, rusky Василий II Васильевич Тёмный (10. březen 1415, Moskva – 27. březen 1462, Moskva) byl středověký ruský panovník, velkokníže moskevský v letech 1425–1462. Jeho nástupnictví bylo zpochybněno jeho příbuznými a o trůn se zpočátku vedla krvavá občanská válka. Vasilij II. v ní však zvítězil a oslabil moc feudálů (údělných knížat), kteří stáli v čele vzpoury. Tím centralizoval a homogenizoval ruskou říši. Posílil v mnoha směrech nezávislost Ruska, v církevní oblasti přeťal vztah ruské pravoslavné církve k Byzanci (konstantinopolskému patriarchátu)^[6] a v závěru své vlády se mu podařilo získat dokonce faktickou nezávislost na mongolsko-tatarské mocnosti na východě, na Zlaté hordě, což byl významný přelom v ruských dějinách.^[7] Krom toho pokračoval v územní expanzi započaté svým otcem Vasilijem I., když si podřídil Novgorod, Pskov a suzdalsko-nižněnovgorodské knížectví.^[8]