Vladimir Putin

Vladimir Vladimirovič Putin Владимир Владимирович Путин
Vladimir Putin (2023)
2. a 4. prezident Ruské federace
Úřadující
Ve funkci od: 7. května 2012
Předseda vlády	Dmitrij Medveděv Michail Mišustin
Předchůdce	Dmitrij Medveděv
Ve funkci: 7. května 2000 – 7. května 2008 (úřadující: 31. prosince 1999 – 7. května 2000)
Předseda vlády	Michail Kasjanov Michail Fradkov Viktor Zubkov
Předchůdce	Boris Jelcin
Nástupce	Dmitrij Medveděv
6. a 10. předseda vlády Ruské federace
Ve funkci: 8. května 2008 – 7. května 2012
Prezident	Dmitrij Medveděv
Předchůdce	Viktor Zubkov
Nástupce	Dmitrij Medveděv
Ve funkci: 9. srpna 1999 – 7. května 2000
Prezident	Boris Jelcin
Předchůdce	Sergej Stěpašin
Nástupce	Michail Kasjanov
Stranická příslušnost
Členství	Jednotné Rusko
Narození	7. října 1952 (72 let) Leningrad Sovětský svaz Sovětský svaz
Národnost	ruská
Choť	Ludmila Putinová (rozvod 2. dubna 2014)
Partner(ka)	Alina Kabajevová
Rodiče	Vladimir Spiridonovič Putin a Marija Ivanovna Šelomovová
Děti	Jekatěrina Vladimirovna Putinová Marija Voroncovová Elizaveta Rozova Ivan Putin Vladimir Putin Jr.
Příbuzní	Roman Igorevič Putin (bratrancův syn)[1] Igor Alexandrovič Putin (bratranec)[1] Kirill Nikolajevič Šamalov (zeť) Jorrit Faassen (zeť) Daryna Medvedchuk (kmotřenka)[2]
Sídlo	Baskov Lane 12, Mansion of Louise von Taube (1952 – Desetiletí od 1980), Akademika Zelinskogo Street (od 1999), Drážďany (1985–1990), Petrohrad (1987–1992), Petrohrad (od 1992) a Moskva (od 1996)
Alma mater	Škola č. 193 (1960–1968) Škola č. 281 (1968–1970) Právnická fakulta Petrohradské státní univerzity (1970–1975) Petrohradská báňská univerzita (do 1997) Akademie Federální bezpečnostní služby Ruské federace Akademie rozvědky Petrohradská státní univerzita Petrohradský institut FSB Ruska
Profese	právník, agent KGB, politik
Náboženství	pravoslaví
Ocenění	medaile Za zásluhy Národní lidové armády (1988) Řád cti (1996) Medal "Participant of the March-Shot Bosnia-Kosovo 12 June 1999" (2000) Zlatý olympijský řád (2001) památeční medaile A. M. Gorčakova (2001) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	putin.kremlin.ru
Commons	Владимир Владимирович Путин
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Vladimirovič Putin (rusky Влади́мир Влади́мирович Пу́тин; * 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.

V letech 1985–1990 byl činný jako příslušník sovětské tajné služby KGB v Německé demokratické republice. Po rozpadu Sovětského svazu započal politickou kariéru v rodném Petrohradě a později působil v Moskvě jako poradce tehdejšího prezidenta Borise Jelcina. V roce 1998 byl Jelcinem jmenován ředitelem Federální služby bezpečnosti (FSB). V letech 1999 a 2000 působil v úřadu premiéra, po Jelcinově rezignaci na konci roku 1999 se z pozice premiéra stal dočasně úřadujícím prezidentem, následně byl roku 2000 prezidentem zvolen a v úřadu potvrzen dalšími volbami roku 2004. Následující funkční období v letech 2008–2012 byl prezidentem Dmitrij Medveděv a Putin se ujal funkce premiéra. V roce 2012 došlo k vzájemné výměně na těchto postech, Medvěděv se stal premiérem a Putin byl opět zvolen do prezidentského úřadu. Tyto události provázely rozsáhlé protesty proti oběma představitelům, které vypukly v souvislosti se zprávami o manipulaci parlamentních voleb v prosinci 2011. V úřadu prezidenta byl potvrzen volbami v březnu 2018 na šest let do roku 2024. Roku 2021 byla provedena úprava ústavy, která Putinovi umožňuje kandidovat i na funkční období 2024–2030 a 2030–2036.

Svou politickou moc Putin opírá o politickou stranu Jednotné Rusko, která je od roku 2003 nejsilnější v Dumě, a dále o určité kruhy oligarchů a tzv. „siloviků“ z prostředí bezpečnostních složek. Ideologický základ, kterým je určována podoba politického systému v Rusku v období Putinovy vlády, bývá označován jako putinismus.

Během Putinovy vlády (ať už z pozice prezidenta či premiéra) se Rusko zapojilo do několika válek a jiných vojenských akcí, z nichž nejvýznamnější jsou druhá čečenská válka (1999–2009), rusko-gruzínská válka (2008), anexe ukrajinského poloostrova Krym (2014), intervence v syrské občanské válce (od roku 2015) a invaze na Ukrajinu (2022), po jejímž zahájení jej britský premiér Boris Johnson označil za diktátora.^[3] V září 2022 poprvé od druhé světové války vyhlásil na ruském území částečnou mobilizaci. Ve shodě s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy byl v listopadu téhož roku ruský režim označen zahraničním výborem české sněmovny za teroristický.^[4]

V březnu 2023 na něj Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač; viní ho z odpovědnosti za útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu i únosy ukrajinských dětí.^[5]