Back Аапкра Abkhazian Hondsdolheid Afrikaans የእብድ ውሻ በሽታ Amharic Rabia AN داء الكلب Arabic داء الكلب ARZ জলাতংক Assamese Rabia AST Quduzluq Azerbaijani قودوزلوق AZB
| vzteklina | |
|---|---|
 Pes domácí nemocný tichou formou vztekliny | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | A82 |
| MeSH | C02.782.580.830.750 |
| Statistické údaje – obě pohlaví[1] | |
| Mortalita | 2 na 100 000 v Asii 4 na 100 000 v Africe |
| Klinický obraz | |
| Průběh | akutní |
| Příčiny nebo rizikové faktory | virové onemocnění |
| Postižený systém | centrální nervová soustava |
| Minimální inkubační doba | 7 d |
| Maximální inkubační doba | 1 a |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzteklina (též rabies, běsnění, lyssa) je akutní nakažlivé virové onemocnění centrálního nervového systému všech teplokrevných živočichů včetně lidí. Virus vztekliny se přenáší slinami, tedy v praxi nejčastěji pokousáním.[2][3]
Nemoc se projevuje změnami chování, zvýšenou dráždivostí, agresivitou, parézami a paralýzami. Jakmile nemoc propukne, končí vždy smrtelně. Tomu se dá zabránit včasným očkováním lidí, u kterých došlo, nebo mohlo dojít k nákaze: protilátky přítomné během inkubační doby zabrání postupu viru do mozku a vzteklina vůbec nepropukne. Léčba v pozdějších stadiích nemoci je pouze symptomatická. Z metod této podpůrné léčby se zatím jeví nejslibnější tzv. Milwaucký protokol,[4] původně se jednalo o experimentální léčbu tehdy patnáctileté Jeanny Giesové: dívka přežila, přestože nebyla očkovaná. Od té doby se podařilo zachránit několik dalších lidí.[4] Navzdory jistým úspěchům však na vzteklinu ročně umírá přes 55 tisíc lidí,[1][3] především v Asii a v Africe.[1][3]
Vzteklina se vyskytuje téměř na celém světě a lidské záznamy o její existenci jsou staré více než 5000 let.[5] Nákaza vytváří přírodní ohniska, ve kterých jako rezervoár nemoci slouží především šelmy a letouni.[6] V Česku bylo v roce 1953 zavedeno povinné očkování domácích psů[7] a od roku 1989 do roku 2009 probíhala 2× ročně i orální vakcinace lišek.[8] Díky tomu byl jedním z posledních výskytů vztekliny v Česku případ dokumentovaný v dubnu 2002 u lišky v okrese Trutnov,[8] a od roku 2004 bylo Česko prohlášeno za zemi vztekliny prostou.[8] V roce 2015 byla pak nákaza identifikována u netopýra v pražských Riegrových sadech. Vzteklina u netopýrů je ale poměrně specifická, odhalení proto nemělo vliv na označení Česka jako země vztekliny prosté.[9]
- ↑ a b c Rabies [online]. WHO Media centre, 9/2011 [cit. 2012-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHOENSTADT, Arthur. Rabies Transmission [online]. eMedTV, 4.5.2010 [cit. 2012-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Deset nejsmrtelnějších nemocí: dokážou zabít více než 95 procent zasažených. ČT24 [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b WILLOUGHBY, Rodney E. Are We Getting Closer to the Treatment of Rabies? [online]. Medscape Today, 2009 [cit. 2012-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Kuang Yi; Zhen F. Fu. Rabies in small animals. Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice [online]. 7/2008 [cit. 19.7.2012]. Roč. 38, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0195-5616.
- ↑ SVOBODA, Miroslav; SENIOR, David F.; DOUBEK, Jaroslav, a kol. Nemoci psa a kočky II. díl. Brno: Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat, 2001. 2038 s. ISBN 80-902595-3-7. Kapitola Infekční a parazitární nemoci, s. 1825–1833.
- ↑ Brožura o vzteklině [online]. Bioveta [cit. 2012-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-25.
- ↑ a b c Vakcinace lišek proti vzteklině skončila [online]. Praha: Státní veterinární správa ČR, 14.9.2010 [cit. 2012-07-19]. Dostupné online.
- ↑ V ČR se po letech objevila vzteklina u netopýrů, nakazit mohou i člověka. iDNES.cz [online]. 2015-09-18 [cit. 2017-08-29]. Dostupné online.