Walter Dornberger | |
---|---|
![]() Generálmajor Dornberger na fotografii pořízené v zajetí v roce 1945. | |
Narození | 6. září 1895![]() |
Úmrtí | 27. června 1980 (ve věku 84 let) Obersasbach, Západní Německo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Generalmajor (Generálmajor) |
Sloužil | Raketová základna Peenemünde |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Vyznamenání | Rytířský kříž válečného záslužného kříže s meči Pruský železný kříž I. třídy Pruský železný kříž II. třídy |
![]() |
Dr. Ing. Walter Robert Dornberger (6. září 1895 – 27. června 1980) byl veterán první světové války a pozdější Generalmajor (Generálmajor) německé armády za druhé světové války. Nejznámější je svým působením jako velitel vývoje raketových zbraní Třetí říše, když působil na základně v Peenemünde.
Narodil se v Gießenu a narukoval v roce 1914.[1] V říjnu 1918 byl jako poručík dělostřelectva Dornberger zajat námořní pěchotou Spojených států a strávil dva roky ve francouzském zajateckém táboře, většinou na samotce kvůli opakovaným pokusům o útěk.[1] Koncem dvacátých let dokončil inženýrský kurz s vyznamenáním na berlínském technickém institutu[2] a na jaře roku 1930 po pěti letech Dornberger promoval s titulem MS ve strojním inženýrství na Technische Hochschule Charlottenburg v Berlíně. V roce 1935 Dornberger obdržel čestný doktorát, který plukovník Karl Emil Becker zařídil jako děkan nové Fakulty vojenských technologií TH Berlín.
Po skončení druhé světové války se v USA spolupodílel na produkci neválečných raket a experimentálních letadel. Mimo jiné byl držitelem mnoha vyznamenání, včetně rytířského kříže válečného záslužného kříže s meči.