Back وانج هونج ون ARZ Wang Hongwen German Wang Hongwen English Wang Hongwen Spanish Wang Hongwen Finnish Wang Hongwen French Wang Hongwen ID Wang Hongwen Italian 王洪文 Japanese 왕훙원 Korean
| Wang Chung-wen | |
|---|---|
 | |
| Narození | prosinec 1935 Čchang-čchun |
| Úmrtí | 3. srpna 1992 (ve věku 56 let) Peking |
| Příčina úmrtí | rakovina jater |
| Povolání | politik |
| Politická strana | Komunistická strana Číny (1951–1977) |
| Funkce | člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1973–1977) poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wang Chung-wen (čínsky pchin-jinem Wáng Hóngwén, znaky zjednodušené 王洪文, tradiční 王洪文; prosinec 1935 Čchang-čchun, provincie Ťi-lin – 3. srpna 1992 Peking) byl čínský aktivista a politik, většinu svého pracovního života strávil v Šanghaji. Během Kulturní revoluce (1966–1976) patřil mezi důležité politické osobnosti Číny, stal se jedním z nejvýznamnějších členů vedení Komunistické strany Číny, byl nejmladším členem takzvaného Gangu čtyř.[1] V roce 1976 po smrti Maa Ce-tunga byl Wang zatčen a obviněn z „kontrarevoluční činnosti“, poté byl v roce 1981 odsouzen na doživotí.[2]
Wang se narodil ve vesnici na okraji Čchang-čchun v provincii Ťi-lin. Na počátku 50. let se účastnil korejské války, v roce 1953 vstoupil do Komunistické strany. Po válce byl poslán do Šanghaje, stal se členem Rudých gard. V roce 1973 byl zvolen členem Ústředního výboru a o rok později, na 10. Národním kongresu Komunistické strany byl povýšen na druhého místopředsedu Ústředního výboru a na člena stálého výboru politbyra, čímž se stal třetím nejvyšším členem Strany po předsedovi Mao Ce-tungovi a premiéru Čou En-lajovi.[1]
Po smrti Čou En-laje, ačkoliv se očekávalo, že na jeho místo nastoupí Wang Chung-wen, nastoupil umírněnější Chua kuo-feng. Po smrti Maa Ce-tunga, Chua kuo-feng a Jie Ťien-jing provedli převrat, Wang Chung-wen byl odsouzen spolu s ostatními členy takzvaného Gangu čtyř a Kulturní revoluce byla ukončena. Členové Gangu čtyř byli ve veřejných proslovech očerněni a Chua kuo-feng byl prezentován jako jediný nástupce Maa Ce-tunga.[2] V roce 1981 byl odsouzen k doživotnímu vězení, 3. srpna 1992 zemřel v pekingské nemocnici na rakovinu jater, dožil se věku 56 let.
- ↑ a b GUO, JIAN, 1953-. The A to Z of the Chinese Cultural Revolution. Lanham, Md.: Scarecrow Press 1 online resource (lvii, 433 pages, 8 unnumbered pages of plates) s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7033-8, ISBN 0-8108-7033-9. OCLC 815767565
- ↑ a b BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 444 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633