Zrno je pojem, který se v petrografii užívá pro krystalické součásti hornin nebo pro polykrystalické struktury – krystality.
Primární zrna vznikají, když krystaly ztuhnou v tavenině, ve které jim okolní krystaly brání ve volném růstu. Ztuhnou na polykrystalickou strukturu, většinou s mikroskopickou velikostí zrn. Sousední krystality polykrystalu se liší v orientaci své krystalické struktury.[1]
Na nábrusech[pozn 1][2] leštěných a kyselinou upravených vzorků hornin lze přechody z jednoho krystalu do druhého, tedy hranice zrn, vidět jako tmavé čáry nebo barevné změny.
Zrnitá struktura rud je typická pro rudy tvořené jedním nebo více rudními nerosty, vyvinutými v zrnech více méně pevně mezi sebou spojených, ale dobře makroskopicky pozorovatelných. Příkladem zrnité struktury rud mohou být magnetovcové rudy ze skarnů na Českomoravské vysočině, některé chromitové rudy a jiné.[3]
Sekundární zrna se vytvoří ze zrn primárních vysokpu teplotou a tlakem při rekrystalizaci. Jako zrna se označují také částice sedimentárních hornin.
Zrnitá struktura sedimentů je převážně druhotného původu. Vznikla rekrystalizací původně koloidního, kalového a jiných sedimentů[pozn 2] intenzivním orientovaným dorůstáním zrn (například v kvarcitech). Nejhojněnji se vyskytuje u karbonátových hornin, především u vápenců. Méně často bývá primární povahy, jako například u některých solí, sádrovce a u hornin, které vznikly přímou krystalizací z roztoku.[3]
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn"/>